Vesmír, kde je všechnomožné.
Vesmír, kde je všechno možné.

Vesmír, kde je všechnomožné.
Je tu pro vás. Bez hranic a pravidel.
Naše gravitační pole si vás přitáhne. Jste připraveni?
Čtěte, prohlížejte, ochutnávejte, žasněte, komentujte, nakupujte.
Objevte Microscopium – souhvězdí s tipy, jak na to.
Prostor, galerie, kniha. Vzpomínky, představy, přístavy.
Svoje mise bereme lehko/vážně – s respektem.
„Zajímavé, opravdu zajímavé,“ poškrábal se detektiv Johanovský ve vousech. „Říkáte, že zmizela celá rodina?“
„Ano, otec, matka a malý chlapec.“
„A všiml jste si nějakých detailů, které by nám mohly pomoci v pátrání?“ zeptal se policista.
„Na toho muže si moc nevzpomínám, ale žena měla velký slaměný klobouk s červenou mašlí a jejich syn měl hnědé manšestráky, světlé polobotky a kostkovanou košili.“
„Zajímavé,“ řekl znovu detektiv, „zaujalo vás ještě něco?“
„Ani ne. Pokud nepočítám to, že v poledním slunci vešli do labyrintu a do samého západu z něho nevyšli.“
Microscopium je souhvězdí, které většinou můžete vidět jen z jižní polokoule. Nám tady doma je skryté. Ale je tam. Vybrala jsem ho jako název pro občasník o samovydávání ze dvou důvodů:
Interpunkční, diakritická, spojovací a další záludná znaménka – kdo se v nich má vyznat?
Jenže, máme je. Pro někoho prach, pro jiného hodnota/význam. Nechme stranou polemiku, jestli by některá nemohla z našich textů prostě zmizet (vždyť třeba tyhle „čárky“ si jsou tak podobné: - – —), a pojďme se podívat, jak je psát správně.
Někdy můžete slyšet i výraz rozdělovník nebo, pokud o něm mluví typograf, řekne mu divis.
Nakladatelství jsem založila, protože jsem chtěla vydat knížku sobě (+ Lence in memoriam) a Šimonovi. Tím jsem nasbírala nové zkušenosti s přípravou knih (předtím mi prošla rukama publikace Dneska jsem viděl psa), abych mohla s vydáváním pomáhat i dalším lidem.
Oslovila mě Irena Mondeková alias Gora, s kterou jsme si občas psaly na Písmáku. To byl předchůdce literárního webu Písmákové.cz a Gora na něm několik let organizovala oblíbenou soutěž Báseň roku.
Najdou si i dneska webové stránky svoje místo? Máme přece profily na sociálních sítích, kde nás sledují stovky lidí, tak na co ještě web?
Na webu vaši klienti/zákazníci najdou všechno pohromadě. Na první dobrou zjistí co děláte a s čím se na vás můžou obrátit.
Hned vás kontaktují – vyberou si – přečtou si – najdou odpovědi na otázky – zaplatí. (Ne nutně v tomhle pořadí.)
A pokud vás chtějí nejdřív jen sledovat, odkaz na sítě je za vámi spolehlivě zavede.
Webové stránky a jejich blogy jako zdroj využívají také jazykové modely a AI vyhledávače, takže i v případě, že váš web nenajde zákazník sám, stejně se o vás může dozvědět, právě díky tomu, co jste na svůj web napsali. Chatbot mu to prozradí.
Ráda se pouštím do dobrodružství mezi řádky, neztratím se ani v moři slov.
Všichni děláme chyby. Bez chyb by byla nuda. Svět by byl méně barevný. (A korektoři by neměli práci.)
Jenže, nesmí jich být moc. Ne korektorů, těch chyb. :-)